Biskup Konzbul vysvětil Růžový kostel v Brně. Radikální křesťanské feministky uzavřely s církví příměří.

V září 2020 v Brně vysvětil ve smyslu ordinatio ad tempus, tedy dočasně, biskup Konzbul Růžový kostel. Dále biskup podepsal za katolickou církev s feministkami několik společných prohlášení a mírových dohod. Ty jsou natolik závažné, že o ně nemůžeme naše čtenáře ochudit. Uveřejňujeme proto příspěvek našeho moravského zpravodaje sice s ročním zpožděním, ale  zato k 1. výročí posvěcení Růžového kostela v Brně na Moravském náměstí.

Program vagíny

Natěšené děti, které přiběhly k Růžovému kostelu v Brně, aby si pořádně zaskákaly, odcházely zklamány. Zklamáním se netajili i mnozí praktikující křesťané všech denominací, protože si mysleli, že tu aktivistky provádějí nějakou moderní a skvělou formu evangelizace. Nešlo o jedno, ani o druhé.

O víkendu 11. – 13. září 2020 se v Brně na Moravském náměstí představilo křesťansko-feministické ekumenické uskupení RFK. „Nové sady je cyklus jednorázových děl, který zkoumá nové průniky a spoje rozmanitých uměleckých a sociálních disciplín či forem komunikace,“ uvedla za platformu Barbora Doležalová. Brněnský právník Tomáš Tyl má za to, že nejde ani tak o „nové průniky“, nýbrž o Boží trest. „Boží trest na čtyři: BRNO!“ napsal doslova.

Růžový kostel připomínal svým vstupem, barvou i vnitřkem vagínu. Biskup Pavel ocenil právě tento vstup do kostela slovy: „Konečně budou mít samy radikální feministky možnost pocítit, že sem patří.“ A v duchu vagíny se nesl i celý třídenní program.

Představení platformy a slibný začátek

U Růžového kostela vyčlenili organizátorky zónu pro diskuse, přednášky a praktické dílny. Kolektiv RFK do ní přizval spřátelené aktivistické skupiny a odbornice zabývající se sexuálním násilím v římskokatolické církvi či současnými konzervativně-náboženskými náladami v Evropě. „Kolektiv RFK je uskupení vnímající církev nejen jako společenství věřících, ale také jako instituci s politickou mocí, která aktivně zasahuje do veřejného prostoru. Otevřeně se vymezuje vůči církevní hierarchii, patriarchálním pořádkům, nacionalismu nebo asociálnímu jednání převážně v prostředí české římskokatolické církve,“ sdělila Doležalová. Skupina se v minulosti proslavila zejména svými akcemi vyjadřujícími odpor ke kardinálu Dominiku Dukovi a současnému vedení církve. Organizátorky si po zralé úvaze zvolily asociální metody k vyjádření svých protestů. „Ty jsou jasně nejúčinnější“, poznamenala lakonicky Doležalová.

Ve veřejném prostranství Moravského náměstí proběhla v pátek večer nejprve performance Poslední večeře 2020. Asi 150 přihlížejících platících diváků shlédlo Poslední večeři Páně ve stylu da Vinciho obrazu. Herci za zpěvu Litanií a slovního výčtu hříchů církve, především katolické, pojídali pochutiny a popíjeli víno. Okolo chodící zakuklená postava, zřejmě představující  samotného vládce pekel Satana, podtrhávala nečekaně všem představitelům zezadu židličky. Podtrhla i Ježíšovi – a právě v tom bylo představení moderní a přínosné.

Další dny: mizivý zájem diváků a diskutujících

Představení a workshop spřáteleného polského kolektivu Wspólnota międzygatunkowa vidělo jen několik procházejících pejskařů. Svou přednášku a diskuzi slovenský intelektuál Miloslav Szabó na téma „Potraty a dějiny slovenských kulturních válek“ již dokázal přece jen o něco více oživit. Přednášející a zároveň autor stejnojmenné knihy (za 8,- euro) totiž při přednášce i v textu knihy používá zcela moderní novinářskou metodu: vytrhávání z kontextu a překrucování faktů.

V sobotu od sedmi hodin večer promítly aktivistky přímo v útrobách Růžového kostela snímek „Kostelnice“. Po jeho skončení následovala diskuse s jeho autorkou Šárkou Kabátovou a s obětí zneužívání v církvi. Zatímco se pražské arcibiskupství chová k obětem zneužívání laxně a pověřený psycholog se je snaží spíše odradit, v Brně je to jiné. Tam celkem dobře funguje skupina právníků, psychologů, sexuologů a dalších odborníků pod názvem Procistoucirkev.cz. Tu založil v únoru 2019 katolický laik Jan Rozek. Přestože jej za tento čin vlastní církev krutě potrestala, skupina funguje dodnes a obětem zneužívání nabízí účinnou pomoc.

Za zmínku ještě stojí nedělní odpolední workshop psaní modliteb s RFK, které začínaly zdůrazněním ženského principu Boha: „Ve jménu Matky, Dcery a Duše svaté.“ Následná přednáška Martina Tománka „Prázdné trůny“ o teologii osvobození, která se do církve pokoušela vnést prvky neomarxismu, už nepřesvědčila ani ty pejskaře.

Hodnocení akce a zklamání aktivistek

Komentátor Deníku.cz Martin Komárek celou akci za všechny ohodnotil lakonicky: „V Praze i v Brně měli růžový tank, teď v Brně růžový kostel. Divné choutky. Dokud ale nebude v Plzni růžové pivo, je všechno v pořádku“.

Po dětech a praktikujících křesťanech nakonec celá „akce Růžový kostel“ zklamala i samotné organizátorky. Kolik do akce vložily sil a peněz ze svých skrovných výplat samoživitelek! Brňany o zvrácenosti církve a celého křesťanstva nepřesvědčily. Ba právě naopak: za 14 dní po akci při krajských volbách si lidé zvolili stranu s názvem „křesťanská“ do svého čela!

Skrytý úspěch a tajné mírové dohody feministek s církví

Součástí nedělního dopoledního programu bylo představení skupiny RFK v improvizované farní kavárně za Růžovým kostelem. Této části programu se totiž aktivně zúčastnil i světitel kostela samotný biskup Konzbul a v zastoupení církve uzavřel a radikálními feministkami tajné dohody.

Aktivistky se nejprve představily a pochlubily se svým fenomenálním úspěchem před několika lety. Podařilo se jim totiž v Praze na celých 20 minut zastavit svými těly Pochod pro život, který vedl samotný kardinál Duka a diskutovat s nimi. Překazit něco, co hlásá život, je proti právu na zabíjení a podporuje takový přežitek jako je rodina ve složení matka otec a děti, to byla pro nás přímo slast! V dalších letech se však již celý průvod přes aktivistky bez zájmu a sebekratší zastávky prostě převalil.

Všichni časem dospíváme a moudříme, nejinak to je s feministkami. Časem si totiž samy uvědomily, že je samotné za jejich prosazování „práva na potrat“ odsoudí s mrzkým vrtěním hlavami jejich vlastní vnoučata (jestli se nějakých vůbec dočkají). Od roku 1952, kdy bývalé Československo po vzoru Sovětského svazu uzákonilo „právo na potrat“, jsme přišli dodnes cca o 4 miliony spoluobčanů! Kolik asi mezi nimi bylo slavných vědců, vynálezců, úspěšných sportovců, obdivuhodných herců, poctivých politiků…..a radikálních feministek?! Na přítomných tvářích organizátorek byla vidět opravdová účinná lítost. Již nikdy nepůjdou proti životu!

A protože kompromis musí nabízet obě strany, biskup Konzbul přislíbil prosazení svěcení žen na kněze na blížícím se koncilu. Ten se uskuteční ve Vatikánu již v nejbližších 70 letech. Přislíbil také okamžitý návrat Jana Rozka do funkce soudce církevního diecézního soudu, ze které byl tak ostudně vyhnán. A po Rozkově smrti zahájení jeho beatifikace a případně kanonizace.

Slib feministek a dar univerzitě

Velmi dojemné bylo, když radikální feministky, většinou všemi kérkami tetované veganky, složily na závěr akce přímo v Růžovém kostele do rukou biskupa Pavla Konzbula posvátný slib. V nejbližší době si vezmou své současné partnery za manžely. Každá se navíc zavázala, že během svého dalšího života porodí nejméně čtyři děti, aby zvýšily klesající demografickou křivku v ČR. Jenom migranti nás totiž nezachrání.

Vyfouknutý Růžový kostel feministky darovaly Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pro potřeby výuky budoucích gynekologů.

A tak celá akce skončila přece jen úspěchem a smírem obou znesvářených stran.

Podle původní reportáže našeho moravského zpravodaje -xy- zpracoval -jf-.