Církev nabízí speciální službu pro postižené enviromentálním žalem

S vývojem společnosti čelí i církev novým jevům a výzvám. Podle českých a moravských kněží penitenti v posledních pěti letech subjektivní pocit provinění proti přírodě ve zpovědnicích častěji vyznávají jako hřích, než hříchy sledování pornografie, nevěry, krádeže nebo podvodů na daních. Pro nejrůznější pocity viny a deprese pramenící z vlivu člověka na změny klimatu, se vžil název „Enviromentální žal“.

Charakteristickým projevem postižení je hluboký zármutek a pocit viny. Ten ochromuje běžné fungování postiženého člověka. Ani svátost smíření nepřináší dlouhodobější úlevu. Naopak, věřící postižení enviromentálním žalem se rozhovoru s duchovním doslova obávají. Uvědomují si totiž, že jimi vnímané nové hříchy často nekorespondují s učením katolické církve a obávají se vyčítavých a odsuzujících pohledů zpovědníka. To mnozí vnímají dokonce jako jakési násilí. Navíc mnozí kněží nevnímají taková „provinění“ jako hřích, ale jako blábol, takže ani rozhřešení neudělí.

Konkrétní příklady

„Před pěti lety jsem byl s rodinou letecky na Zakynthosu. Uvědomuju si svoji vinu, už s tím ale nemohu nic dělat“, vyznal se mi včera ve zpovědnici lektor osobního rozvoje Václav, říká farář z pražských Kobylis, František Blaha. „Do svých šestnácti let jsem jedla maso“, šeptala mi sklesle nedávno studentka enviromentálních studií MU Eliška, která si přála, abych ji oslovoval jako Elísko. Nemohu se smířit s tím, že stopa CO2 ze stád dobytka, nejde smazat“, cituje kněz.

Jde o klasické ukázky případů, se kterými se ve zpovědnicích potkává denně většina kněží. Penitenti však neberou v potaz například to, že není zlo, co do úst vchází, ale co z nich – nebo jinudy – vychází a odmítají rozhřešení, nebo, a co je horší, nevěří, že rozhřešení vůbec zabere.

„V hlavě mi utkvěl příběh páru, který se postupně přišel vyzpovídat z toho, že čekají třetí dítě. Jako hřích přitom nevnímali to, že nejsou sezdaní, ani to, že jsou bratranec a sestřenice, ale fakt, že jejich děti urychlí zničení naší planety. Lidé se chodí zpovídat i z toho, že roky na dušičky zapalovali parafínové svíčky na hrobech blízkých, ačkoliv jde o ropný produkt. Propukají přitom v pláč a někdy omdlévají,“ přibližuje až děsivý rozměr onoho fenoménu otec Blaha.

Problémy mají věřící i nevěřící

Na kněze se obracejí i ateisté, často ekologičtí aktivisté, ačkoliv světská pomoc takto postiženým již existuje!

Případů se ujímají psychiatři, ale jejich snahy jsou marné a prázdné. Předepisovaná antidepresiva, hypnotika, antipsychotika, antiepileptika nezabírají. A ani nemohou!

Je zřejmé, že tyto jevy mají duchovní, tedy satanskou podstatu.

Na základě potřeb postižených byla, církví zřízena služba ekolcismu. Ekolcisté, jmenovaní biskupem, nebo biskup sám, provádějí tzv. Svatý ekolcismus. Tedy vymítání s cílem osvobodit posedlého od enviromentálního žalu.

Ústřední částí Velkého Svatého Ekolcismu je modlitba ekolcisty při vkládání rukou na postiženého.

Zde uvádíme její stěžejní část. Důrazné varování: nemodlete se jej nikdy sami, ale přenechte pověřeným, neboť by enviromentální žal mohl přeskočit na vás!

Vlastní modlitba

„Ježíši, odevzdávám do tvé moci tvé zbloudilé dítě XY, všechny jeho představy o umělých vláknech, čipech Bila Gatese z nosních sliznic. Zbav jej všech nerozložitelných vložek ze všech jeho (jejích) tělesných dutin. Zahlaď pane stopy po snězených a vypitých neveganský potravinách a nápojích, postřiků na něm či v něm ulpěných, jakožto i spotřebované elektřiny vyrobené z neobnovitelných zdrojů. Osvoboď jej ze slepé uhlíkové cesty a přiveď na Cestu svoji.“

Ekolcista poté mocným hlasem modlitbu uzavře slovy:

„Zbavuji vás moci, vy všichni zhoubní vetřelci. Přikazuji vám, opusťte toto tělo a ztraťte se navždy, vytříděni ve sběrném dvoře. Amen!“

A protože služby lidé již cca 6 měsíců využívají, uvádíme zde projevy těch, kteří jí prošli:

  • zvracení vteřinového lepidla, mikro plastů, nezřídka i pohonných hmot
  • vykřikování hesla „How dare you!“ hlasem Grety Thunberg
  • postižený ztuhne a nedá se s ním hnout, jakoby byl přivázán řetězem ke stromu, který se chystají pokácet kvůli stavbě dálnice či kvůli napadení kůrovcem, tedy larvami brouka, který se má chránit
  • při modlitbě se taví všechny plastové předměty v kapli a plastové růžence hoří čadivým plamenem
  • z budovy, kde se jeden obřad ekolcizmu odehrál (fara) odpadalo polystyrenové zateplení a zkroutil se všechen umakart
  • křeče ve tváři postiženého změnily jeho obličej v hrůznou masku, fotografii padesátiletého muže, který byl právě tímto jevem stižen, použila redakce pro titulní fotografii (fotografie byla pořízena ve chvíli, kdy ekolcista z důvodu zkvalitnění služby, pořizuje zvukovou nahrávku projevů stiženého muže)

Závěrem se sluší pochválit a poděkovat naši církvi za pružnost a efektivitu. Nebylo snad v církevních dějinách negativního jevu, na který by reagovala takto rychle vytvořením účinné pomoci.

Pán Bůh zaplať!

 

Zpracoval -jf-
Horiz je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně.

Jeden myslel na “Církev nabízí speciální službu pro postižené enviromentálním žalem

  • 31. 8. 2021 (19:52)
    Trvalý odkaz

    díky, veliké díky, já tím trpím taky a už jsem pomýšlela na sebevraždu, a najednou naděje, hned napíšu na biskupství a objednám se

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *