Čeští teologové bodují ve světě: v průběhu bohoslužby je přítomnost Boží značně kolísavá.

„Člověka, který při modlitbě leží, poslouchá Pán Bůh dřímaje”, říkávaly již naše babičky. Při postupném návratu po pandemii zažívají věřící v některých katolických kostelích nepříjemné změny. Jsou například svými kněžími nuceni k tomu, aby při eucharistické modlitbě stáli. „Kristus je při eucharistické modlitbě nějak více přítomen, proto by mu měla být vzdána větší úcta. Stání takovou úctu vyjadřuje”, tvrdí farář Josef Prokeš z Vodňan (Českobudějovická diecéze).

Potvrdil tak nepřímo hypotézu některých českých kněží a ne nevýznamných českých teologů o kolísavé přítomnosti Boží v celém průběhu jednotlivé bohoslužby. Pater Prokeš, stejně jako ostatní, ale nedokázal určit přesněji v číslech, jakým způsobem je „Kristus více přítomen”.

Naši redakci proto napadlo udělat mezi 275 respondenty (což byli kněží a další teologicky vzdělaní lidé pěti českých diecézí) bleskový průzkum o tomto záhadném jevu.

Bleskové šetření bylo prováděno pomocí přístrojů CEET (= církevní EET) a zde jsou výsledky:

• 1 % Boží přítomnosti (dále jen BP) na začátku a na konci mše (milosrdný Bůh raději ani nechce vědět kolik lidí a kdo přichází na bohoslužby pozdě a kolik naopak opustí chrám dávno před jejím koncem)
• 70 % BP během bohoslužby slova včetně Creda a přímluv
• 80 % BP během konsekračních slov a pozdvihování (zde se jedná o přímou záležitost Boží, kterou je Bůh jaksi tajemně stažen do vlastního děje)
• 65 – 75 % během eucharistické modlitby včetně modlitby Páně (intenzita Boží přítomnosti se pohybuje podle toho, která z eucharistických modliteb I. – IV. se při bohoslužbě použije)
• 90 % uvnitř jednotlivých věřících po přijetí eucharistie (zde se doporučuje setrvat nejméně čtvrt hodiny v rozhovoru s přijatým Pánem, poté se Jeho přítomnost oslabuje). Po čtvrt hodině Ježíšova přítomnost rapidně klesá. Tento jev je způsoben trávícími enzymy.

K poslednímu bodu ještě názor postaršího laika pana A. z jednoho velkého města uprostřed Evropy (celé jméno dotyčného a jeho adresu zná pouze redakce Hořiž): „Po přijetí Eucharistie dlužno setrvati v poloze klečmo, dokud se Způsoba na patře nerozpustí.”

V roztrpčených věřících tato situace vyvolává nepatřičné otázky:

• bude se stát i po celou dobu bohoslužby slova, když má stejné číslo procentuální přítomnosti Boží jako eucharistická modlitba?
• kdy mohou věřící sedět?
• kde je seznam farností, kde se po většinu bohoslužby postaru ještě sedí?
• kde se mohu odhlásit z farnosti a církve?

A tak se zdá, že sedění a podřimování běžných věřících během většiny bohoslužeb v době pokoronavirové odzvonilo. K předkoncilním dvěma právům laiků při bohoslužbě: „dívat se a platit” tedy přibude právo třetí: „stát”.

S prudce klesající Boží přítomností ke konci mše svaté varhaníci nyní nově zařazují polozapomenutou píseň, která má potenciál tuto přítomnost pozvednout, a to „S Bohem má Radosti”:

S Bohem má Radosti,
Velebná Svátosti,
když mám jít od Tebe,
vždycky jdu s lítostí.

Vracím se v ten zlý svět,
starostí zlob a běd,
a vždy si rozjímám,
že jdu již naposled.