Katolická církev a Vláda ČR na Velehradě překvapily český národ. Přijela i slovenská prezidentka.

Slavnost svatých Cyrila a Metoděje na Velehradě sestává vždy v předvečer z koncertu lidí dobré vůle a poté slavnostní bohoslužby, která se koná druhý den. Letos byly slavnosti v mnohém převratné. Kvůli pandemickým opatřením se vešla do areálu na večerní koncert a dopolední bohoslužbu pouze tisícovka těch, kteří se museli dlouho dopředu sami přihlásit. Díky Asociaci novinářů ČR se podařilo na oslavy akreditovat také reportérovi našeho dočasníku Jírovi Formanovi. Na koncert se podařilo dostat také slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové a v jejím doprovodu inkognito také emeritnímu arcibiskupovi Róbertu Bezákovi, na jehož ochranu práv před suspendováním chtěla před několika lety ČBK poslat na Slovensko křížovou výpravu. Český prezident Miloš Zeman se z důvodu stáří a lenosti omluvil – nedávno se s prezidentkou setkal, takže by si nyní stejně neměli co říct, viď? Místo sebe však poslal velmi kvalitní náhradu – Václava Klause ml. s jeho matkou Livií Klausovou. Vládu ČR tu v překvapivém projevu kvalitně zastoupila ministryně financí Alena Schillerová (premiér Andrej Babiš se uprostřed tiskovky s novináři telefonicky – jak je tomu u něho poslední dobou ostatně zvykem – organizátorům omluvil z účasti) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.  Prezidentka Čaputová i arcibiskup Bezák přijeli s rouškami na tváři, protože na Slovensku ještě přísná opatření trvají – proto je velká většina českých novinářů a přítomných účastníků dlouho nepoznávala.

Kdo na koncertě čekal těch pár míst obsazených hlavně lidmi, kteří s pandemií bojovali přímo v terénu, nebo jim vzala blízké a teď hledají útěchu, vůbec nečekal marně. Kdo na pódiu nepostrádal pacienta uzdraveného z viru, nebo aspoň jeho příbuzné nebo lékaře či zdravotní sestru, kteří riskovali své životy pro druhé, jen užasle zíral – zástupci všech těchto skupin se tam postupně představili. Do obrazu pokory se také vešla další a poslední řečnice „z lidu“, ředitelka prostějovské nemocnice. Tyto přivítal nejprve místní arcibiskup Jan Graubner na Velehradě jako „všechny ty, kteří stáli v první linii boje“.

Poté vystoupila a mnoha pochvalnými slovy ocenila hrdiny z první linie ministryně financí Alena Schillerová. Omluvila se všem lékařům a zdravotníkům za zpožděné odměny za jejich práci v době pandemie – po schválení půlbiliónového schodku státního rozpočtu sněmovnou dostanou zato svou odměnu v dvojnásobné výši. Kdo počká, ten se zkrátka dočká. Jako výborný a následováníhodný příklad uvedla ministryně práci sociálních pracovníků Charity a terapeutů Společnosti Podané ruce v době řádění čínské chřipky, kteří v nedalekém Brně vybudovali společně s vedením města dvě stanová městečka pro lidi bez domova, lidi se závislostmi a vůbec pro všechny lidi na okraji společnosti. Tím dosáhli toho, že mezi těmito lidmi nebyl za celou dobu pandemie nikdo nakažený a bylo o ně velmi dobře postaráno po stránce materiální i duševní. Z pohledu ministryně: například Praha dopadla v této oblasti a sociální skupině mnohem hůře.  Při projevu měla ministryně na krku zavěšený klokočový růženec po své babičce, který si na pódiu poté nechala kardinálem Dukou posvětit, a slíbila přede všemi, že se každý večer bude na něm modlit před spaním alespoň desátek.

Slovenská prezidentka ve svém projevu řekla mimo jiné (uvádíme v originále):
„Dnes oslavujeme symbolické výročie príchodu Cyrila a Metoda na Veľkú Moravu. Tentokrát si ho spolu s emeritným arcibiskupom Róbertom Bezákom pripomíname tu na Velehrade.
Príbeh vierozvestcov vnímam spolu s civilizačnou dôležitosťou rozvoja jazyka, kultúry a identity. Pripomína nám, že v základoch našej tradície je vzdelanosť, bez ktorej národ nemá budúcnosť. Zároveň je pre mňa aj príkladom odvahy opustiť zabehané istoty a vydať sa na cestu, ktorou pred nimi nikto nekráčal.
V prejave vašej pani ministerky som si vypočula tiež silné slová o ľuďoch na periférii a o deliacich čiarach, ktoré nás rozdeľujú na ľudí vo vnútri a na tých, ktorí zostávajú vonku. Tu odkazujem na slová pápeža Františka, že periférie sú novou adresou Boha. Vnímam pápežove slová aj cez ochotu byť tu pre tých, ktorých hlas nie je počuť, pretože práve takáto ochota dnes vo vašej aj našej spoločnosti čím viac chýba.”

I v této složité době tedy ukazuje česká katolická církev skrze své nejvyšší představené, že je neustále na straně těch, kteří pomoc potřebují nejvíc. Česká televize v tom ale protentokrát „nejede“: hosty na jeviště i do hlediště vybrala sama církev a seznam za ni předal ČT tajemník Kořenek.  Že dobrá vůle není módní přehlídka a divák si raději než papalášský afekt poslechl skutečnou první linii, církevním hodnostářům zjevně jasně došlo.

V katolické církvi ČR se zkrátka blýská na lepší časy. 

 

Horiz je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *