Finanční aféry diecézí přiměly ČBK k rozhodnutí biskupy napříště demokraticky volit. Podněty dal i Ústavní soud ČR.

ČBK přistoupila k revolučnímu kroku. Tím jsou demokratické volby biskupů. Ke změně došlo jednak na základě působení Ducha svatého, ale také s ohledem na objektivní zhodnocení „kvalit“ dosavadních rozhodnutí, které biskupové Čech a Moravy v posledních letech učinili – viz např. zde. Tou poslední kapkou se staly katastrofální tahy v oblasti investování finančních prostředků z církevních restitucí, např. zde. Viníky těchto selhání byli jednoznačně shledáni právě diecézní biskupové. Jsou totiž v ekonomické oblasti řízení diecézí naprostými diletanty. A to nejen co do ekonomického vzdělání. Jejich hendikepem je, že nemají vlastní domácnost, kde finance řídí ženy. Nemají tak z domova zažitý model pro ekonomické řízení a postrádají i kvalitní kontrolu manželek.

ČBK na svém mimořádném zasedání v minulých dnech naznala, že další příčinou tohoto stavu je, že jsou biskupové už po několik staletí do čela diecézí nedemokraticky jmenováni papeži, kteří kandidáty vlastně neznají.

No a jak známo, mnoho českých a moravských biskupů bude muset v nejbližších letech podat do rukou papeže, s ohledem na věk, rezignaci na svůj úřad.

Právě toho chce Česká biskupská konference využít a ihned vydala k plánovanému kroku dokument „Direktorium pro volbu diecézního biskupa“. V příštím článku přineseme podrobnosti z „Direktoria” podrobněji a přehledněji.

Krátce z historie

Volby biskupa se v prvotní církvi vždy účastnila celá místní církev (tedy všichni členové). Vybrali nejschopnějšího kandidáta ze svého středu a lid jej pak provolal (aklamoval) za svého biskupa. Postupem času při výběru biskupa zesiloval vliv státní moci a kléru a oslaboval vliv věřícího lidu. Vliv věřícího lidu časem zanikl docela.

Věkovou hranici zavedl papež Pavel VI. v roce 1970. Stalo se tak na základě rozhodnutí II. vatikánského koncilu. Stanovil ji na 75 let. V tomto věku by měli diecézní biskupové předložit papeži svojí rezignaci. Na papeže se tato hranice nevztahuje.

ČBK se po domluvě se současným vstřícným papežem Františkem rozhodla, že se k volbě biskupů z výše uvedených důvodů, podobně jako v prvotní církvi, opět vrátí.

Rozhodnutí ČBK pro volbu biskupa v ČR už je v souladu s novým rozhodnutím Ústavního soudu ČR

O mandáty pro volbu biskupa (tzv. volitele) mohou v jednotlivých diecézích usilovat buď diecézní kněží jako jednotlivci, nebo řeholní, kongregační či komunitní kněží, či koalice těchto jednotlivců a společenství. Uvnitř těchto institucí demokratické volby opatů, převorů, představených či dalších pověřených vedením společenství a hnutí, už celá staletí probíhají! Dávno tu znají věkem či léty funkce omezené mandáty svého vedení. Směle se tedy dají všechna tato společenství přirovnat ke stranám na politické scéně. Diecézní kněží mohou fungovat jako velká homogenní skupina nezávislých kandidátů – stejně jako ve volbách a vedení státního aparátu. Volitelé mohou být i laici a laikyně.

Jednotlivá společenství musí ve volbách dosáhnout alespoň 5 % platných hlasů věřícího lidu, aby mohly uvažovat o mandátu k volbě biskupa. Pokud budou chtít vstupovat do koalic, postačí jim, stejně jako nově politickým stranám, získat jako koalice taktéž pouze 5 % volebních hlasů. A právě v tomto bodě je rozhodnutí Ústavního soudu ČR pro koalice malých a méně známých společenství, přelomové a inovativní.

Reakce velkých a malých společenství na volbu biskupů

„Rozhodnutí volit biskupy poškozuje především nás, velká společenství a hnutí,“ rozhořčuje se známá tvář Katolické charizmatické obnovy ČR Kateřina Lachmanová. Její Obnova, stejně jako populární salesiáni, či známé boromejky a třeba i trapisté, vždy protlačili v několika diecézích své nebo aspoň spřízněné kandidáty na biskupa. Členů jmenovaných uskupení je tolik, že mají své lidi všude. Stejně jako členové Hnutí fokoláre. Protože v dobách episkopátu kardinála Vlka byli buď všichni diecézní biskupové, nebo alespoň jejich generální vikáři, jeho členy. Teď, když bude volit každý katolík v zemi, bude výsledek nevyzpytatelný.

„Dokážu si představit vytvoření koalice třeba s nám blízkými jezuity,“ říká představitel Schönstattského hnutí P. Daniel Bořkovec. Samostatnou koalici s názvem „FRANTA“ vytvářejí také společně františkáni, minorité a kapucíni. Zda však to však bude stačit například na Antilachmanovskou či alespoň na Antifokolarínskou koalici, které se vytvořily ze skupin nesnášejících Ducha svatého či Chiaru Lubichovou, není dosud jasné.


Kateřina Lachmanová, KChO

Nevolitelní

Velkou obavu z nového systému mají sestry z nejmenované kongregace.

„Jen velmi těžko se některá z nás může stát volitelkou nového biskupa. Naše pověst v církvi získala v posledních desetiletích značné šrámy. V 90. letech minulého století jsme mohly, jako zdravotnický řád, jít sloužit do lazaretů ve válce v bývalé Jugoslávii. Nešly jsme,“ říká nejmenovaná představená nejmenované kongregace v našem největším maloměstě. „Na popáleninovém centru místní nemocnice vydržely naše sestry sloužit jen několik měsíců. Dívky z okolních ulic, které se chtěly s námi každé ráno ve 4.30 hod modlit, jsme vypudily. Potřebné rodině s dětmi jsme poskytly, ač jsme měly dva prázdné byty, pouze azylové přístřeší. Po několika letech jsme tuto rodinu bezohledně vypakovaly pryč. V námi zřízené a obnovené střední škole jsme nutily studentky zachovávat školní řád z dob prvotních stanov našeho společenství. Dívky se musely denně účastnit mše svaté a 1x týdně svaté zpovědi. Když toto odmítaly, byly trestány sankcemi a vyučující se po nich vozili,“ skoro pláče představená.

„V současné době pandemie bychom mohly chodit nakupovat seniorům v okolních domech a ulicích, ale neděláme to. Sestry se chtějí jen modlit, mnohé jsou staré a nemocné. Mladým sestrám se prostě nechce pomáhat mimo klášter,“ vypočítává nešťastně hříchy svého společenství představená. „Z těchto důvodů nemůžeme počítat se zvolením od věřících. Nikdo z řádů a kongregací se s námi není ochoten spojit ani do koalice,“ říká smutně. „A jak rády bychom biskupovi mluvily do řízení diecéze,“ zakončuje trpce představená.

Podobně nevolitelné, z důvodů podezření na sektu v církvi, bude zřejmě také Neokatechumenátní cesta. A kvůli neprůhlednému financování  i společenství Opus Dei.

Ale nepředbíhejme.

Vyjádření ostatních církví a náboženství

Ostatní křesťanské církve přijaly toto rozhodnutí katolické církve s povděkem a přáním dobrých voleb.

„My už volby máme dlouho,“ říká pražská husitská farářka Martina Viktorie Kopecká. „Vysoké postavení a funkce v církvi lze ale také získat jinak, než demokratickou volbou,“ dodává mnohovýznamně s líbezným úsměvem tato nedávná vítězka vnitrocírkevní soutěže Miss husita.

Slova Martiny Kopecké potvrzují také Pastoral Brothers. Jsou to dva evangeličtí pastoři, kteří si své posty v křesťanské církvi vydobyli svými vtipnými videi a veselou kritikou církví na svém profilu na facebooku.


Martina V. Kopecká, CČSH

Zpracoval -jf-

Horiz je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně.

Jeden myslel na “Finanční aféry diecézí přiměly ČBK k rozhodnutí biskupy napříště demokraticky volit. Podněty dal i Ústavní soud ČR.

  • 15. 2. 2021 (1:26)
    Trvalý odkaz

    Taková první vlašťovka, že? Konečně zmizí zákulisní machinace, nominace z protekce, protěžování neschopných kandidátů …

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *