Církev naplní své poslání – bude nuzná. Pomohl až nový ekonom.
ČBK oznámila zřízení nové Komise pro církevní investice. Tento nový orgán by měl v budoucnu podávat závazná doporučení, které projekty by měla církev financovat. Do komise budou jmenovaní pouze nevěřící a nejlépe rozvedení odborníci. Zdá se to překvapivé, ale má to svůj důvod. „V médiích a i při různých osobních setkáních se často setkáváme s radami ateistů, jak bychom měli církev řídit, na co bychom měli použít církevní finance a co by měla církev podporovat.“ Je třeba si přiznat, že to jsou rady kvalitní, nezaujaté a nedeformované církevním prostředím. Rady příslušníků „světa“, které dával už Ježíš za příklad apoštolům. „Rádců je hodně, avšak tyto rady nejsou většinou detailněji zpracovány, mnohdy ani brány v potaz“, přibližuje myšlenku, která stála u zrodu nové komise generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl. „Věřící by naprosto zbytečně upřednostňovali, aby šly finance například do církevních škol nebo rozvoje hospicového hnutí. A přitom je úplně jasné, že děti mohou chodit (a raději i chodí) do státních škol. Proto jsou církevní školy nadbytečné. Velmi podobné je to s hospici. Neznám hospic, kde by klienti zakrátko po přijetí neumřeli – takže opět zbytečná investice. Ateisté nás ale mohou upozornit na konkrétní projekty, o kterých nevíme, a které by podle nich zasloužili podpořit. Ale mám samozřejmě předjednáno, že sponzorské dary pro mé knihy, nebudou opomenuty. A to je důležité nejen pro čtenáře, ale samozřejmě hlavně pro mne“, dodává s odzbrojujícím úsměvem P. Přibyl.
Předseda ČBK olomoucký arcibiskup Graubner vypsal výběrové řízení na pozice do sedmičlenné komise. „O našem vztahu k ateistům panuje rozšířený předsudek, že nám na všech bližních zase tolik nezáleží, ale to není pravda. Každý se počítá a já chci, aby nejen o naše ovečky bylo dobře postaráno.“
Graubner chce do vedení prosadit svého ekonoma, který řídí olomoucké arcibiskupství a velmi se osvědčil. Je to Ing. Marek Kovář z Vysočiny, kterého církev získala za velké odstupné z velké firmy na výrobu oken a dveří a splňoval všechny nové podmínky. A má úzké vazby na osobního přítele zavražděného kmotra Mrázka – developera Luďka Sekyru. Kovář má telefon i na další kontroverzní osoby, zvláště z finančního, pěstitelského a dřevozpracujícího průmyslu, což se na arcibiskupství „počítá“.
„Každý si myslí, kolik má Luděk peněz, ale musí se pomáhat všem“, křičí ekonom Kovář na našeho zpravodaje. „Luděk Sekyra financuje Halíkovy přednášky, jeho učebny na Oxfordu a v Olomouci, Přibylovy knihy, mezinárodní ceny, lavičky Václava Havla a další. Musíme ho přece podpořit. Kde má na to furt brát?“
Předseda ČBK souhlasí a dodává: „Situace se změnila. Nemáme již téměř žádné kněze. Odchází nám nejen kněží ale i laičtí pracovníci arcibiskupství, protože nedokáží zvládnout pracovní nasazení a dynamiku ekonoma. Je ale křesťanské být nasazen pro církev – až do krajnosti – a hledat nové cesty, výzvy a úkoly. A to je podpora bohatých lidí, kteří se dostali do finančních či životních potíží. Náš ekonom umí najít ty, kteří naše peníze skutečně potřebují. Je to člověk na svém místě, kterého jsme dlouho hledali. I proto se stal ředitelem ve všech našich společnostech. Otevřel nám všem oči, protože jsme zapomněli – co my rozdáme druhým, dvakrát se nám vrátí“.
Zkušenosti z farností s novým ekonomem jsou ale rozporuplné. Třeba na posledním setkání děkanů s ekonomem dostali kněží nekompromisně za úkol připravit finanční rozvahu včetně platby záloh na okamžitou výměnu oken a dveří na všech budovách far. „Okna jsme měnili teprve nedávno, nebudu skákat, jak Kovář křičí. Tak se k nám nechovali ani za komunismu“, říká pod rouškou anonymity, v obavě o svou funkci, dlouholetý děkan otec XX.
Všichni děkani olomoucké arcidiecéze proto vstoupili do stávky a odmítají posílat desátky z farností na arcibiskupství. Nechtějí se podílet ani na financování platu ekonoma (šestimístné číslo), ani na budování „Nuzné církve“, které považují spíše za „zlodějnu“, než pomoc druhým.
Řada z nich odmítla pouštět ekonoma na vizitace do farností. „Byl u nás ve farnosti a choval se jako blázen. Běhal po kostele, nahlížel do kasiček v kostele, nutil nás pokladny otvírat, počítal sbírky, kontroloval účty, porovnával počty návštěvníků bohoslužeb, průměroval finanční dary věřících, ptal se, co můžeme z fary či kostela prodat a zpeněžit… hledal jen a jen a jen peníze, které bychom mu měli posílat. Bylo to hodně nepříjemné a s bratry jsme se rozhodli, že jej příště nevpustíme. Budeme se už jen modlit a modlit a modlit“, říká představený kláštera na Svatém Kopečku u Olomouce.
Ředitel Charity V.K. zase říká: „Ekonom? Křičel na všechny pracovníky, že při Tříkrálové sbírce málo nese, že z lidí dostaneme málo peněz, že se málo snažíme a navíc nepodporujeme ty správné lidi a projekty. Příště chce chodit vybírat sám převlečený za Kašpara, Melichara i Baltazara současně, aby měl vše pod kontrolou a vybral více peněz. S koledováním začne již začátkem října a bude chodit minimálně do března, aby vybral ještě více peněz. Toho my se ale účastnit nebudeme….“
Roztrpčený biskup a generální vikář Nuzík říká: „Je to pro mne zklamání. Celý život žiji jako ´Nuzík´, proč by tak nemohly žít i diecéze a farnosti? Náš ekonom dělá vše pro to, abychom žili Nuzně. V Praze na ´Nuzné církvi´ začal dávno pracovat ekonom Štícha. Jen jeho vlajkový projekt – vybudování luxusních hotelů na vesnicích – pomohl jiným podnikatelům a investorům z církevních peněz získat stovky a stovky miliónů korun! To je přeci úžasné! To se nám jistě vrátí! A ekonom Kovář bude ve výběru potřebných jednotlivců a podnikatelů, kterým máme darovat církevní peníze, určitě ještě lepší! Slíbil mi, že umí rychle rozdat potřebným velkopodnikatelům stovky a stovky miliónů korun. A stanu se i hlavním řidičem pro ´Čerstvě utrženo´, aby rajčata našeho společného podniku tolik nehnila, což jsem podepsal minulý týden.
Společně s ekonomem založíme také farmu na pěstování brambor a já zajistím dodávky brambor do všech diecézí, děkanátů, vikariátů, farností i společenství. ´Brambory do každé rodiny a věřícím dvakrát tolik – brambor´, je slogan dne! Hned jak se stanu arcibiskupem tak ekonoma mimořádně finančně ocením.“
Církev prozřela a tímto krokem zacpala ústa všem kritikům velkorysých finančních náhrad od státu. V době koronavirové církevní peníze přijdou podnikatelům, kteří jsou v existenčním ohrožení, zcela jistě vhod.
Jen kardinál Tomášek na nebesích nevěřícně kroutí hlavou…..
náš dopisovatel: – xy –
ať vrátí co nakradli a budou chudí jak kostelní myš