Brno je skutečně Boží – vymýtilo neřest. Bývalé prostitutky obnovují v Čechách starou řeholi.
Lidovci (KDU-ČSL) měli v posledních komunálních volbách v roce 2018 heslo „Brno je boží“ zde. Věřící poukazují na to, že ve slově „boží“ nemají velké „B“. Není prý jasné, kterému bohu Brno patří. Nevěřící lidé zásadně nevolí lidovce, protože jsou přesvědčeni, že lidovci hájí pouze zájmy katolické církve; katolíci je nevolí z toho důvodu, že vědí, že to není pravda. V Brně je ale vše jinak. Kdo chce v celostátní křesťanské politice něco znamenat, musí být s brněnskými lidovci zadobře. KDU-ČSL je tu nejen součástí vládnoucí koalice města, ale buď vede, nebo je ve vládě většiny jednotlivých městských částí přítomna. KDU-ČSL vlastní také hejtmana Jihomoravského kraje.
V rámci uplatňování politiky „Brno je Boží“ nyní politická reprezentace bourá známý ostudný vykřičený dům „Moulin Rouge“ v centru města. Tato akce je výsledkem lidovci prosazeného programu „Konec bordelu v Brně!“
Vedoucí provozu (z fr. „bordelmamá“) Vilma Vilná Kocórová říká: „Už ani zajíčky nezaučujeme do sexu. Zaučí je ve 12-13 letech jejich vyvinuté spolužačky. Klientela stojí jen na cizincích. Čekali jsme nápor cizinců při migrační krizi v roce 2015, ale vláda k nám žádné cizince-uprchlíky nepustila. Letošní migrační vlna, složená z žen, dětí a seniorů, nás z krize nevytrhne,“ stýská si mamá Kocórová, nyní Matka představená Vilma.
Obrácené prostitutky obnovují klášter
Tak jako měly tyto padlé ženy ženy blízko ke „kultu těla“, nyní se zcela oddávají „kultuře ducha“. K tomu říká sám Ježíš v evangeliu: „Amen, pravím vám, že celníci a nevěstky předcházejí vás do Božího království“ (Mt. 21,31b). Nejprve se však tyto ženštiny musí tady na zemi obrátit a uvěřit v Boha.
Na jejich obrácení z nemravnosti se významně podíleli v 90. letech minulého století studenti Biskupského gymnázia, kteří bydleli v nedalekém chlapeckém domově Petrinum. Pod záminkou zakoupení sexuálních služeb prodejné ženy na jejich pokojích evangelizovali a obraceli na víru pravou.
Sestry Lily, Katty, Žužu, Dolly, Venuše… to jsou jen některá jména nových sester magdalenitek u nás. Ponechaly si je z doby, kdy provozovaly nejstarší řemeslo, aby je nynějším ctnostným životem očistily.
Sv. Ignác z Loyoly založil v Římě pro obrácené prostitutky Dům sv. Marty. Žádné jiné řády je v té době nechtěly, protože nebyly panny, což bylo a dodnes je pro vstup do ženského řádu či kongregace nezbytná podmínka. Dům sv. Marty v Římě v současné době obývá papež František.
Magdalenitky (Sestry pokání sv. Marie /Máří/ Magdalény podle řehole sv. Augustina, zvané též „bílé paní“, zkr. OSMM) je ženský církevní řád vzniklý v 1. polovině 13. století v německých zemích. Řádovým oděvem je bílý hábit, škapulíř, cingulum a závoj. Řád zřídili představení pro padlé ženy, které se obrátily k Bohu a ze svých předchozích „hříchů těla“ se chtěly kát. Řeholi však roku 1782 císař Josef II. v českých zemích zrušil. Poslední objekt kláštera magdalenitek v Zahražanech u severočeského Mostu zbořili zapálení komunisté v roce 1968.
Magdalenitky přijme církev i Česko s otevřenou náručí
Na místě zbořeného vykřičeného domu v Brně vyroste během několika měsíců nový klášter sester magdalenitek. Územně patří do farnosti sv. Jakuba v Brně. Pater kpt. Mgr. Jan Pacner, bývalý vojenský kaplan, nyní farář u sv. Jakuba, k tomu říká: „Sestry magdalenitky oživí a okrášlí naši farnost. Jejich řádové oděvy mají o celých 10 cm kratší sukně, než je průměr v jiných řádech a kongregacích. Mají také hlubší výstřihy.“
Součástí kláštera bude také kaple sv. Maří Magdalény. Do doby její výstavby dochází magdalenitky denně na mše sv. do blízkého kostela Sv. Rodiny na Grohové ulici. Ten patří sestrám Kongregace III. řádu sv. Františka v Brně. „Mé stárnoucí kněžské srdce pohledem na nové sestry vždy po ránu pookřeje,“ říká blaženě pater Ing. Pavel Kolář, dlouholetý rektor kostela Svaté Rodiny.
Další klášter magdalenitek brzy vyroste v jižních Čechách v blízkosti silnice E55. O své duchovní vůdce v klášterech si sestry nedělají vůbec starosti – vyberou někoho ze své dřívější kněžské klientely.
Zpracoval stálý moravský dopisovatel -xy-
