Starosta obce Kurdistán nechal vysypat vlečku dýní před vrata kostela. Obec pozbyla díky knězi smlouvu se satanem.

Mnoho lidí, především dětí, po celém světě se již každoročně nemohou dočkat původně irského křesťanského svátku Halloween. Proto jej slaví skoro celý měsíc říjen. Chystají různé masky, vyřezávají do dýní obličeje, vymýšlí hrůzostrašné příběhy a snaží se jeden druhého co nejvíce vystrašit.

Obec Kurdistán kdesi na jižní Moravě se stala svědkem zvláštní události, která bleskově proběhla všemi sdělovacími prostředky. Včetně těch mezinárodních. Po bližším průzkumu musíme konstatovat, že kurdistánské drama nebylo náhodné, ale schylovalo se k němu dlouhé roky.

Na jeho počátku stál starosta obce pan Čuk (SaTAN) a místní podnikatel s realitami, perníkem a vínem, pan Gek (nestraník). Ti jedné úplňkové noci uzavřeli  výhodnou třístrannou smlouvu se satanem, kterou oba podepsali vlastní krví skupiny A s antigenem extrémně negativním. Od té doby se vesnici, a hlavně oběma pánům, začalo dařit převelice dobře.  Tržby v místním hostinci se zvýšily řádově, počet alkoholiků a narkomanů utěšeně rostl. Byl vystavěn hotel, sportoviště, rozhledna a další atrakce. Služebním i soukromým autům neubývaly v nádržích pohonné hmoty. Jen potůček tekoucí středem obce zapáchal čím dál více po síře.

Oslava satana

Samozřejmě v obci plně slavili oba hlavní mezinárodní satanské svátky – a to Halloween 31. října a Sabat čarodějnic 30. dubna. Satanisté slaví navíc 31. říjen jako „Vstup 1. černého papeže markýze Antona Szandora LaVeye do předpeklí“. LaVey založil v roce 1966 v San Franciscu (USA) první Satanskou církev na světě a sám sebe jmenoval jejím prvním černým papežem.  Napsal známou Satanskou bibli a skládal hudbu New Age.

Černý papež Anton zemřel 29. října 1997 v pověsti hříšnosti. Jeho černopapežský trůn po jeho smrti správně po satansku obsadila a dodnes drží jeho dcera.  Satanisté promtně posunuli datum Antonova úmrtí o dva dny dýl, aby tím zdůraznili legitimitu své halloweenské slavnosti. A tak se stal z původně irského křesťanského svátku protažením přes USA svátek satanský.

Do oslav Halovínu byly samozřejmě
zavlečeny kurdistánské děti od útlého věku

Farář rázně zasahuje

Kdo ví kam by ďábelský rozvoj dospěl, kdyby nezakročil bývalý příležitostný exorcista a současný duchovní správce, kněz Mírek. Ten vše trpělivě roky sledoval a modlil se za obrácení Čuka i Geka. Zřejmě by v této nenásilné metodě pokračoval až do jejich smrti a poté by jim vymodlil spásu závěrečnou modlitbou za jejich duše v očistci. Leč události dostaly nečekaný spád. Starosta nechal vysypat plnou traktorovou vlečku hrůzně vyřezaných dýní před dveře kostela, aby věřící lidé nemohli na večerní mši. Do dýní vyřezávaly hrůzné obličeje místní děti s pláčem a skřípěním zubů – věděly totiž, že dělají něco nepatřičného a zlého. Dospělí je donutili. Developer a podnikatel Gek chtěl prázdným kostelem dokumentovat, že tento je ve vsi zbytečný a na jeho místě postavit šestnáctiposchoďový hotel s šest set šedesáti šesti pokoji.

Touto událostí však faráři Mírkovi přetekl kalich trpělivosti. „Je to u nás jako v nějakém dalekém Kurdistánu,“ s pokorou sobě vlastní konstatoval otec Mírek. Rozvzpomněl se na svou exorcistickou minulost a ve svatém hněvu dýně rozšlapal. Tím vymetl satana z Kurdistánu, tak jako kdysi Ježíš vyhnal bičem penězoměnce z chrámu.

Dnes všichni obyvatelé obce do jednoho (včetně pánů Čuka a Geka) oslavují spořádaně křesťanské Dušičky. Lidé tu dokonce letos vyhlásili soutěž o to, kdo z nich získá ten nejplnomocnější odpustek pro duše v očistci. A dveře zpovědnic i hřbitovy v obci i okolí jsou jimi neustále obleženy.

Jen otci Mírkovi dnes už nikdo neřekne jinak než „Father Pumpkin´s Destroier“ (tj. v překladu „Otec ničitel dýní“).

S pomocí jihomoravských dopisovatelů zpracoval -jf-.