Církevní lesy nehoří, církevní polnosti rodí víc. V ČR proběhne druhá a třetí vlna církevních restitucí.
Česko se postupně vzpamatovává z požáru lesů v oblasti Českého Švýcarska. Také na tomto příkladu lze ukázat, že odpůrci církevních restitucí v ČR před několika lety neměli pravdu.
Lesy, které církev restituovala totiž málokdy hoří. A když už, zdaleka ne v takovém rozsahu. Podobné zkušenosti mají také správci rozsáhlých církevních lesů v Rakousku, Německu či Itálii. Tento jev se připisuje několika skutečnostem.
„Od chvíle, kdy naše arcibiskupství převzalo lesy a polnosti, se mnoho věcí změnilo,“ říká Ing. Milan Mochán, ředitel Lesní správy Arcibiskupství pražského. Lesní správa Arcibiskupství pražského sídlí v Praze, ale spravuje majetky v sedmi krajích republiky. „Změnilo se například to, že se veškerý management lesů a polností po restitucích obrátil k Bohu. A ti, kteří se neobrátili, odešli,“ konstatuje ředitel Mochán. „No a věřící správci přijímají věřící lesní dělníky a rolníky. Ti totiž považují lesy a pole za Boží stvořitelské dílo a kromě práce na nich je také mají rádi,“ dodává uznale Mochán.
Posvěcená církevní panství….i s přilehlými rybníky
Je známo také, že se každé jaro na několik dní vypraví otec biskup nebo arcibiskup příslušné diecéze se svými nejbližšími na obchůzku restituovaného majetku. Projdou všechny turistické cesty a přitom se každých 10 až 100 metrů (vzdálenost se určuje podle toho, jak daleko příslušný otec monsignor domáchne kropáčem se svěcenou vodou) zastaví a kropí. Do všech světových stran. Všichni věří, že posvěcené je i to, na co nedopadly kapky svěcené vody – stačí jen směr dopadu. A takto pokropený les či obilný lán po celý rok jistě neshoří.
Jakousi zvláštní, nadpřirozenou ochranu, která nepřímo potvrzuje zvýšenou nehořlavost církevních lesů, zdokumentovali lesní odborníci i v lesích církvi nepatřících. Když lehne popelem „světský“ les, zůstanou vždy nepoškozeny stromy se svatými obrázky. Stejné je to i s kůrovcem. Posvěcený les brouku zdaleka nechutná tak jako les světský. Lesní vědci pozorovali, že kůrovec, který přece jen něco lýka z církevního stromu pozřel, poté potupně zvracel.
Církevní polnosti rodí víc
„Na církevním mají každoročně stále vyšší výnosy,“ hodnotí smutně Jaromír Žáček, agronom Zemědělského družstva Skály, Benešov. „Na hektaru jim vyšlo loni až o 5 metráků pšenice víc, než na našich bezbožných polích. A to měli předloni černoprdelníci jen o 3 metráky z hektaru víc než my,“ závidí Žáček. „Je to s podivem, protože naše pole sousedí, takže mají zcela srovnatelné podmínky pěstování. A to přitom, oproti nám, nehnojili vůbec. Jen světili a žehnali“ uzavírá agronom družstva.
Kristus na církevních lánech
Druhá a třetí vlna církevních restitucí
Z výše uvedených důvodů nám všem musí být jasné, že lesy i pole jsou nejlépe chráněny jen tehdy, pokud patří církvi. Ta se nejen o ně dobře stará, ale dokáže je posvěcováním řádně ochránit a efektivněji využít.
A tak pod rouškou nové podzimní pandemie koronaviru nebo opičích neštovic či konfliktu na Ukrajině, vláda nejen lidem zvýší ceny energií či potravin. Předloží také ke schválení sněmovně druhou a třetí vlnu církevních restitucí. Vzhledem k věřícímu premiérovi, křesťanským hodnotám, zakotveným v programech koaličních i opozičních stran, má předkládaný návrh restitucí napříč sněmovnou velkou šanci na schválení. „I bezbožní Piráti se rádi přidají,“ říká předseda Pirátské strany Ivan Bartoš. „Jde přece o lepší ochranu přírody. Církev se o své majetky opravdu stará lépe než stát. A kdo to myslí s ochranou přírody skutečně vážně, podpoří můj vlastní návrh, že církvi je třeba předat veškeré lesy, pole, louky, luhy a háje i vodní plochy ČR, “ dodává předseda Bartoš..
Pirát Ivan Bartoš
Zpracoval -jf-.
