Tajný sjezd delegátek českých řádů a kongregací rozhodl jednomyslně: zrušíme se!

Obr.1: Na úvodním obrázku sestra M. Asterix, boromejka, zapíjí a okuřuje přijaté usnesení.

Svatý Kopeček u Olomouce se stal místem sjezdu delegátek řádů a kongregací působících na území našich diecézí. Už ve fázi příprav se sestry rozhodly dát tomuto zásadnímu setkání název Synod sester, zkráceně Ss. Našemu dolanskému zpravodajci se podařil husarský kousek, kdy v přestrojení (není v zájmu redakce ani zpravodajce prozrazovat více) pronikl na toto setkání a přinesl důležité informace.

Podařilo se mu zachytit až závěr třetího referátu, který měla pro něj neznámá sestra, podle hábitu zřejmě boromejka:

„… rapidně ubývá i pravých Božích povolání, kdy Bůh osobně zamezil tomu, aby dívku někdo chtěl za manželku. A tak, když zůstala na ocet, správně rozlišila, že je to pravé znamení pro vstup do kláštera. Avšak v dnešní době to takové adeptce vždy někdo vymluví. Lidi se už nestydí být za blázny a tedy jít k psychologovi nebo psychiatrovi. A ti, jak známo, jsou spolupracovníci ďábla a povolání dívce rozmluví,“ končí svůj projev delegátka.

Skandální jednání duchovních vyvolávají smutek samotných řeholnic

Medvědí službu udělaly i přednášky o povolání. Třeba patera Vojtěcha Kodeta OCarm., který o tématu přednáší, jakoby ani nefandil celibátu. Nebo duchovní literatura. Nebo takový pater Marek Orko Vácha OBiGy. Jemu nestačí, že tou svou biologií a dalšími pavědami, rozkládá učení Církve svaté o Stvoření. Ten přímo zneužívá svoji popularitu! Snad v každé své knížce se do celibátu naváží a dělá ze sebe chudinku, jak to má s jeho dodržováním těžké. Ať si klidně dělá co chce se studentkami, ale ať je potichu!

Poté si vzala slovo zástupkyně Kongregace sester Těšitelek Božského Srdce Ježíšova – S.M. Pavla Pichlerová. Ta poznamenala: „Naše služba spočívá v tom, že utěšujeme Božské Srdce. Nemáme však koho těšit. Při nedávných exerciciích jsme se dozvěděli, že Srdce Ježíšovo je plné lásky, proto logicky těšit nepotřebuje. Srdce plné lásky je právě tou láskou utěšené, na rozdíl od srdce, které lásku nemá a z toho důvodu utěšené není. Takové po lásce prahne a utěšovat potřebuje. Ale to není Srdce Ježíšova případ.“

Paulínky, jezuitky a další

Za sestry paulínky: „Vedeme několik knihkupectví, ale nikdo to nečte. Dokonce náš pravidelný nábor na Střední škole Knižní kultury v Praze a Střední škole Knih v Brně, již neplní svou funkci. Vedení škol zapomnělo dělat nábor, nebo spíš nechce. Navíc v této prapodivné době, si čtenáři objednají knihu na netu a maximálně přijdou k našemu výdejnímu okénku na Jungmannově náměstí v Praze, nebo na Kapucínském v Brně. To je tak neosobní, že nelze na lidi nijak působit. Nestačíme kupujícímu ani říct, o čem knížka je, co si o ní má myslet a co si z ní odnést pro vznik duchovního života. Prostě nic. Takovou práci klidně zastane i nevěřící brigádník. Tím pádem nemáme sebemenší možnost, naplnit naše poslání – Žít Ježíše Mistra – Cestu, Pravdu a Život a distribuovat ho světu.“

Sestry Mary Ward, tzv. „Anglické panny“, též „jezuitky“ (mluvčí nebyla agentovi známa): „Máme toho dost, ani jezuité – muži nás neuznali a my si přijdeme jako blbky.“

Za Kongregaci dcer Božské lásky vystoupila s krátkým referátem sestra Blanka: „Naše služba spočívá v provozování prádelen a mandloven. To byl až donedávna jakýsi oslí můstek k působení na odběratele služeb. Mělo jim dojít, že je třeba vyprat duši. Lidé už si perou sami (i duše) a na mandlování kašlou. Velice nám uškodilo hromadné používání krepového povlečení, které se prostě nemandluje.“

Také terciářky se přidaly

Další na řadě byly sestry terciářky františkánek, dominikánek a dalších řádů a kongregací. Slavný brněnský kazatel Sylvestr Braito o nich kdysi řekl: „Terciářky jsou ženy, které v mládí utrápily své muže. A sdruživše se v posvátné společenství, chtějí utrápit svého faráře!“ Za ně všechny mluví sestra M. Edita z Kongregace III. řádu sester sv. Františka pod ochranou Svaté Rodiny: „Půjdeme domů, zpátky k rodinám. Manžely už sice nemáme, ale děti a vnoučata nás potřebují. Budeme aspoň hodné tchyně.“

Náš prozrazený agent stihl až závěrečné usnesení

V táto chvíli se náš agent dostal nad vývod podlažního vytápění a proud teplého vzduchu mu zvednul sukni hábitu. Při tomto pozdvižení bylo odhaleno jeho pohlaví a musel z budovy uprchnout.

Další průběh setkání není znám.

Až na úplný závěr se mu znovu podařilo proniknout mezi delegátky ve várnici na bylinkový čaj a zachytit tak výsledné usnesení.

A to usnesení, vzešlé z hlasování, bylo: ROZPUSTÍME SE!

Náš zvěd se později přiznal, že výsledek hlasování už uhádl předem, protože si všimnul, že několik sester si už ve foyer hromadně zkoušelo, jak jim budou slušet civilní šaty.

Proti hlasovaly pouze sestry cyrilometodějky a školské sestry františkánky. Jejich argument by se dal shrnout takto: „Přijdeme tak o učitelská místa v církevních školách, kde si nás vedení drží pouze pro hábit, prostě něco jako raritu. Jinde se neuchytíme.“ Byly však přehlasovány.

Delegátky poté zvolili další postup. O rozhodnutí budou informovat zbytek spolusester, dále své představené (pokud tyto dnes nebyly přítomny). Poté bude stanoveno datum zániku a to pak oznámeno veřejnosti.

Obr.2: některé sestry trapistky již v civilu

Podle našeho dolanského zpravodaje -jf-

„,“